Dušnost očima veterináře

Rozhovor o dýchacích problémech koní poskytla MVDr. Dominika Bartošková (rozená Matušková).

Můžete prosím popsat, při jakých dýchacích problémech koně je třeba ihned volat veterináře a co lze naopak považovat za banalitu?

Jako majitel koně bych se řídila instinktem. Ptám se proč? Je to viróza? Špatný balík? Prochladil se můj kůň?

Obzvlášť v období jarních a podzimních měsíců koně trpí stejně jako lidé na virová onemocnění projevující se kašlem a intolerancí zátěže. Bohužel neexistuje žádný návod tzn. „snadno a rychle“, jak rozpoznat, jestli se koni rozjíždí viróza, alergie nebo mu jen dva dny po sobě zaskočil suchý rohlík. Vždy je nutné spojit anamnézu s pečlivým klinickým vyšetřením, protože jedinou možností, jak se vyhnout řešení chronického onemocnění dýchacího traktu je včasná diagnostika a odhalení příčiny.

Jak často se setkáváte v rámci Vaší veterinární praxe s dýchacími problémy koní? Jedná se o časté zdravotní problémy?

Řekla bych, že v mém portfoliu pacientů je to kolem 20 %. Děsivé číslo. Obecně je známo, že v okolí velkých měst a v krajině, kterou aktivně obdělávají a chemicky ošetřují zemědělci, je výskyt dýchacích problémů výrazně vyšší. Jenže nemůžeme všichni žít v Alpách, že?

Takže ano, jedná se o časté zdravotní problémy, ale výskyt pacientů je velmi sezónní.

Jaká diagnóza je nejčastější, co se týče dýchacích problémů? Můžete prosím popsat prognózu nemoci?

Nejčastější diagnózou je bohužel RAO (Recurrent Airway Obstruction). Při včasné diagnóze, terapii a odstranění příčiny je prognóza uspokojivá až dobrá, a to zejména u mladých koní. Problémem je, že občasné kašlání je často podceněno, jak ze strany majitelů, tak ze strany veterinárního lékaře. Často se také setkávám s nahodilou terapií kortikoidy (někdy i off-label přípravky) bez snahy nalézt a odstranit příčinu hypersensitivity. Tím se dostává pacient do bludného kruhu, kdy neustálým drážděním plicního epitelu vdechovanými alergeny dochází k nevratným změnám, které mohou vést až k tomu, že koně není možné aktivně využívat.

Jak obtížné bývá zjistit příčinu?

„Pídění se po příčině“ je zpravidla ta nejnáročnější část. Začíná totiž tím, že koně pomocí terapie postavíme na start a z jeho prostředí odstraníme pokud možno vše, co by mohlo být příčinou. Poté se velmi bedlivě sleduje, na které podněty kůň reaguje (teplé/chladné/vlhké počasí, žně, postřik polí, nenamočené/nenapařené seno, špatný balík sena, pylová sezóna, změna podestýlky…). Nejčastěji se vrací právě kašel, roztažené nozdry a tzv. pumpování břichem. Doporučuji vést si v tomto období zdravotní kartu koně (viz www.dusnost.cz) obzvlášť pečlivě, protože i zdánlivé maličkosti mohou být velmi nápomocné 😊.

Na našem webu www.dusnost.cz uvádíme následující doporučení pro dušné koně:

  • Venkovní ustájení v režimu 24/7
  • Neprašná nebo žádná podestýlka
  • Nekrmit suchým senem (napařovat nebo namáčet seno)
  • Vlhčení granulí a jádra
  • Eliminace prachu – čištění srsti jen v otevřených prostorách, zametání v nepřítomnosti koně, nejezděme na prášící jízdárně apod.

Shodují se tato doporučení s Vaší představou správného managementu dušného koně?

Tyto body stručně a jednoduše vystihují to, co je základem správného managementu. Ne vždy ale mají majitelé možnost podchytit všechny body, obzvlášť v komerčním ustájení.

Je proto pár dalších tipů, jak se prachu vyhnout:

  • U koní, kteří potřebují podestýlku zvolit granulovanou slaměnou podestýlku nebo bezprašné hobliny nejvyšší kvality.
  • Krmit místo sena kvalitní senáž.
  • Separovat koně s přecitlivělostí na prach do oddělených sektorů (venkovní boxy, samostatná, dobře větraná stáj, místo kde nedochází k manipulaci se senem a slámou pro ostatní koně…)
  • Kropit uličky před zametáním
  • Dobrá ventilace stájí (nejen prach, ale i čpavek je nepřítel plicních alveolů😊)
  • Monitoring kvality sena
  • Výběh ideálně s kultivovaným travnatým porostem (existují speciální travní směsi pro výsev pastvin, které jsou odolné a snadno se udržují)

Možností je daleko více a jsou zpravidla doporučeny ošetřujícím veterinárním lékařem, který je schopen posoudit slabiny v konkrétním ustájení.

V čem dělají majitelé nejčastěji chyby, co se týče managementu?

Nejčastěji se setkávám s těmito omyly:

  • Namáčíme seno = vezmeme hadici a proléváme seno hadicí
  • Ustájení 24/7 = hliněný prašný výběh s balíkem sena uprostřed
  • Přebírání plesnivých balíku sena. (Vždy je nutné vyhodit celý balík, bohužel.)
  • Dušný kůň má 100% neprašnou podestýlku a máčené/napařované seno, ale kolem něj stojí dalších 10 koní na slámě a jsou krmeni suchým senem.
  • Kůň už nekašle = už nemusíme máčet/ napařovat seno a udržovat bezprašný management.

Jaké máte ve Vaší praxi výsledky léčby dušných koní pomocí medikace bez úpravy managementu v porovnání s léčbou, kdy dojde k úpravě managementu?

Při práci s dušnými pacienty je pro mě odhalení příčiny dušnosti prioritou číslo jedna. Kůň s klinickými příznaky (abdominální dýchání tzn. pumpování břichem, roztažené nozdry, intolerance zátěže, kašel…) vždy vyžaduje primární terapii kortikoidy, léky na roztažení dolních cest dýchacích, sputolytika a často i antibiotika. Touto terapií zastavíme zánět, který devastuje epitel plicních alveolů a nezvratně tak poškozuje plíce. Poté nastává ten velký úkol zbavit se prachu a minimalizovat pobyt koně v prašném prostření. Pokud se nám to společnými silami nepodaří, logicky dochází po odeznění léčby dříve či později k recidivě.

Máte zkušenosti s napařování nebo namáčením sena u Vašich koňských pacientů?

Napařování případně namáčení sena je jedno z hlavních doporučení při řešení RAO.

Jedná se o část skládačky správného managementu, bez kterého je boj s dušností marný. Nejčastější problém je nekvalitní seno. V procesu získávání sena jsou kritické body – sušení a skladování. Seno může být plesnivé, i když balík zvenčí vypadá hezky.

Namáčením jsme schopni eliminovat prachové, pylové částice a většinu spór plísní. Problém ale nastává u vybíravých koní, kteří mokré, vyluhované seno (i když jen několik minut) nechtějí přijímat a v důsledku sníženého příjmu krmiva hubnou. Je proto nutné dietu obohatit o pelety sušeného lučního sena, aby nahradily chybějící objem a živiny v krmné dávce.

Napařované seno jsem si v poslední době velmi oblíbila. Nejen, že pro personál stájí je to určitě ta „elegantnější varianta“, ale také je pro spoustu koní mnohem atraktivnější. Po vyjmutí s napařovací nádoby seno krásně voní a je vláčné. Další výhodou je vysoká teplota při napařování, při které dochází k odstranění možných patogenů.

Mám ve své péči několik pacientů, kteří se pomocí napařovaného sena zbavili klinických příznaků dušnosti a kortikoidů definitivně. Výzkumy ale dokazují, že obě varianty ošetření sena jsou pro koně s diagnózou RAO srovnatelně efektivní.

Děkujeme paní doktorce za rozhovor.